Co to je vlastně trať v zahradnické terminologii?
V přesném slova smyslu je to zahradnický pojem označující, kdy byl záhon naposledy vyhnojen čerstvým hnojem. V širším kontextu nám určuje “vyčerpanost” zeminy či substrátu.
Jaký to má vliv na pěstování?
Některé plodiny mají rády čerstvou půdu plnou živin, jiné potřebují pauzu - rok či dva (druhé a třetí tratě). Z toho vyplývá, že ideální je rozdělit si zahradu na tři díly - tři tratě a na nich střídat plodiny podle náročnosti na živiny. Můžete tak pěstovat všechny druhy zeleniny každý rok.
První trať
Tato skupina zahrnuje zeleniny, které vyžadují hnojení organickými hnojivy (hojivem, kompostem). Využíváme u nich vysoké dávky především statkových hnojiv od 3 kg do 10 kg na 1m2. Vyhněte se ale obloukem hnoje z velkochovů - takový hnůj je plný antibiotik a hormonů, které obsahuje nepřírodní složky. Ideální je záhon vyhnojit již na podzim hnojem nebo kompostem a navíc zamulčovat slámou nebo štěpkou. Díky mulči půda nevysychá, nerostou plevele a probíhá nadále “kompostovací” proces organických zbytků. Na jaro máme tak připravený záhony pro rostliny potřebující hodně dusíku a zvládající i ne zcela rozložené organické hnojení.
Které plodiny mají rády první trať:
Typicky prvotraťové rostliny jsou náročné na vláhu a to po celé vegetační období. Na počátku vegetace je důležité i kypření a pletí, které ale netrvá dlouho, jelikož rostliny mají většinou velké listy a půda je chráněná před růstem plevele.
Příklady rostlin první trati: brambory, dýně nebo cuketa.
Dále určitě kedlubny, květák, brokolice, kapusta růžičková i kadeřavá, tykve, patizony, zelí, celer, patisony, salátové okurky, lilek, čínské zelí, rané brambory.
Samostatnou kapitolou jsou rajčata. Kromě "silné" půdy vyžadují pravidelnou zálivku (jinak začnou praskat) ke kořenům, ne na listy (jinak chytnou plíseň).
Druhá trať
Sem je řazena zelenina, která má také vysoké požadavky na obsah humusu v půdě, ale nemá ráda přímé hnojení. Pěstujeme ji druhým rokem po hnojení organickými hnojivy. Půda druhé trati je ještě velmi výživná, ale má již jinou strukturu. Všechny organické zbytky se změnily v humus a ubyl dusík. Obecně to je dobré pro kořenové zeleniny.
Druhou trať ocení tyto plodiny:
Druhotraťové rostliny jsou náročné na vláhu především v první polovině vegetace. Důležité je tady časté pletí a kypření a to po celé vegetační období.
Tato skupina zahrnuje převážně málo olistěné druhy zeleniny. Tedy mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky, ředkev, červená řepa, černý kořen, křen, pór, pažitka a česnek.
Třetí trať
Půda již úplně orazila od náporu živin a obecně pěstujeme ty rostliny, které dusíku nepotřebují tolik nebo si ho umí vyrobit samy. Vhodnost plodin podle tratí není úplně dogmatická, může pochopitelně docházet k překrývání. Záleží také na kvalitě prvního vyhnojení a obecných vlastnostech půdy.
Plodiny vhodné pro třetí trať:
Fazole, cibule, šalotka, hrách, špenát, salát hlávkový a trhací, polníček, bylinky na koření.
A po sklizni třetí tratě nezapomene na zimu záhon zase vyhnojit... :-)
