Novinky, Strana 2

Co přesně myslíme pod pojmem salát? Třeba všechny rostliny, ze kterých se dá udělat skvělý čerstvý zelený salát plný vitamínů. Velkou skupinou jsou saláty pro nejmladší lístky „baby leaves“, řepa salátová, špenát, polníček, rukola, mangold, dubáček, ale třeba i řeřicha. A pak tu máme "hlávkové" saláty, které se sklízejí až po vytvoření "hlávky" - tedy třeba ledový salát, čekanka, římský salát, či klasický hlávkový salát, který známe z dětství. 

Domácí právě utržený salát bude vždy čerstvější, než ten koupený. A jeho pěstování doma je velmi snadné! Stačí vám truhlík o hloubce i šířce minimálně 15 cm.

Pěstujeme-li ze semínek, je třeba je zasít asi půl centimetru hluboko a v rozestupech cca 10-15 centimetrů. Salát má rád hodně vody a preferuje spíše chladnější počasí. Slunce je pro něj důležité, ale letní prudký žár ho může spálit. Pokud si ho budete chtít vypěstovat v létě, je možně, že mu budete muset najít nějaké stinné místo. Lichořeřišnice blízko salátů pomůže uchránit saláty před mšicemi. Ideální místo je na západ, aby na salát dopadaly až odpolední paprsky. Zálivka je vhodná ke kořenům spíš než na listy - s tím si ale v našem samozavložovacím truhlíku nemusíte lámat hlavu. 

Pro PiLNÉ TRUHLÍKY doporučujeme odrůdy spíše celoročních salátů, které můžete průběžně sklízet po celý rok. Patří sem takzvaný dubáček, nebo třeba rukola či polníček,. I ledový nebo římský salát lze sklízet postupným otrháváním, jen je třeba dávat pozor, abychom nepoškodili srdíčko. Už po šesti týdnech můžete začít s postupným otrháváním listů, které dorůstají.

Poslední dobou je na vzestupu pěstování tzv. baby leafes, kdy se saláty nasejí hustě a nenechává se dozrát celá hlávka (což někdy může trvat až 110 dní). Listy se sklízejí už za 35-40 dnů po vysetí a jsou šťavnaté, křehké a chutné. Tento výsev se provádí v truhlíku na široko, ne v řádku a je možné si takto vypěstovat saláty až třikrát za sebou. Mezi setími je vhodné substrát mírně přihnojit. Po třetí sklizni bude třeba substrát vyměnit, neboť bude pravděpodobně prorostlý kořeny. 

Škůdci a choroby

Největším nepřítelem salátů jsou slimáci. Umístěte tedy truhlíky tam, kde na ně nebudou moci. Případně okolí truhlíků ochraňte osvědčenými prostředky - ať těmi průmyslovými, nebo přírodními jako je sůl nebo drcené skořápky. Druhou hrozbou jsou savé mšice nebo molice, a ty se dostanou i na balkón. Na trhu je opět poměrně široká škála přípravků -  od chemických až po čistě přírodní například na bázi olejů, které jsou pro listové saláty určitě mnohem vhodnější. 

A jeden typ na konec - salát je lepší sklízet vždy k večeru. Salát stejně jako třeba ředkvičky hromadí přes noc dusičnany, které jsou pro člověka v nadbytečném množství nezdravé. V průběhu dne jsou však světlem odbourávány. Kromě toho je obsah vitamínů na konci dne nejvyšší.

Ředkvičky společně s kedlubnami jsou velmi ranou plodinou vhodnou jako předplodina, která zahajuje sezónu, nebo i následná plodina, kterou můžeme zasít po sklizni hlavních plodin. Rostou rychle a jejich vegetační doba je pouze 5 - 6 týdnů! Vysívat tedy můžete už v únoru nebo v březnu, nebo pak koncem srpna až do konce září. Vhodné jsou všechny typy našich PiLNÝCH TRUHLÍKŮ.

Mají rády delší noci, které je stimulují k tvorbě hlíz místo vyhnání do květu. Potřebují plynulý přísun vláhy, aby rostly rovnoměrně a nepraskaly, takže samozavlažovací truhlík je pro ně ideální. Ředkvičky jsou skvělé čerstvé, ale lze je i nakládat. Využít můžete i jejich listy jako u mrkve, a nebo mladé ředkvičky, které protrháváte, můžete celé použít třeba do salátů nebo pomazánek.

Hrášek se s Pilným truhlíkem jednoznačně kamarádí. Je to nenáročná rostlina, které pokud poskytnete plynulou závlahu a kvalitní substrát (s obojím Pilný truhlík počítá), můžete sklízet již za dva měsíce od vysetí. Není ani náročný na prostor, takže ho klidně můžete mít i v tom nejmenším PiLNÉM TRUHLÍKU, kam dáte pohodlně 2 rostlinky, až po ten největší PiLNÝ TRUHLÍK. Nebo můžete hrášek pěstovat třeba s ředkvičkami, salátem, kedlubnami, mrkví, cuketami nebo okurkami.

Hrášek není náročný ani na teplé počasí, do PiLNÉHO TRUHLÍKU můžete vysévat již v březnu a koncem dubna očekávejte první zralé lusky.

Určitě zvažte postupnou sklizeň, které dosáhnete tak, že budete vysévat v několikatýdenních intervalech do dvou či více truhlíků. Tím si zajistíte čerstvé zralé hrášky průběžně po celou sezónu. Lusky nezapomínejte sklízet průběžně, podpoříte tak tvorbu nových. 

JAHODNÍK: VLÁHA A SLUNCE

Jahody jsou ideální ovoce do truhlíků. A protože jsou citlivé na přelití, v těch našich samozavlažovacích se budou mít jako v ráji. Knoty přivádějí vodu ze zásobníku na dně samozavlažovacího truhlíku do substrátu průběžně a rostlinky tak mají tolik vláhy, kolik právě potřebují.

Kromě stále vlhkého substrátu mají rády slunce. Poskytněte jim ho tedy umístěním na slunečné místo. Svítí-li na vaše stanoviště slunce jen po část dne, není problém naše Pilné truhlíky řady velikosti M a L, a to včetně plných zásobníků s vodou, během dne přemístit. Varianty Berberis UNO a DUO mají navíc kolečka, takže byť jsou již poměrně těžké, jejich cestování za sluncem je snadné. 

Jahodník koření mělce a pro jeho pěstování stačí truhlíky s hloubkou alespoň 15 cm. Ze sortimentu PiLNÝCH TRUHLÍKŮ si tedy můžete zvolit jakýkoliv, včetně řady SLIM. 

Rostlina jahodníku obvykle plodí po dobu tří let. První rok je na úrodu slabší, ale zbývající dva roky vám vše bohatě vynahradí.   

Prohnojený substrát a dodatečné postupně se uvolňující hnojivo, které jsou součástí dodávky PiLNÉHO TRUHLÍKU, zajistí úspěšnou vegetaci pro celou první sezonu. Po jejím ukončení staré rostlinky nevyhazujte. Truhlíky umístěte na chladné místo, a opatrně odstraňte suché nebo poškozené listy, abyste nepoškodili srdíčko. Pokud takové místo doma nemáte, stačí je jen přikrýt chvojím nebo vhodnou textilií. 

Při druhé a třetí vegetační sezóně hned v březnu rostliny přihnojte a začněte zalévat. Na sluníčko zvykejte jahody postupně, aby se nespálily. Čím temnější bylo místo jejich přezimování, tím citlivější na slunce budou a o to více opatrní musíte být vy. 

Ze začátku jara po přihnojení vždy zalévejte jahody shora, ke kořenům, ne na listy, aby se hnojivo dostalo do substrátu. Pokud jste nepoužili dlouhodobě působící hnojivo, měli byste doplňovat živiny v zálivce. Řiďte se vždy návodem. Většinou se přihnojuje jednou za 14 dní. Hnojí se do odkvětu, poté už ne.  

Škůdci a choroby

Hlavním nepřítelem jahod jsou plísně. Velikou výhodou pěstování jahod v našich samozavlažovacích truhlících je to, že vláha přichází ze spodu a listy i plody zůstávají v suchu. Pokud tedy použijete kvalitní sazenice, měly by se vám tyto problémy vyhnout. O zdraví rostlin se postarají samozavlažování a kvalitní substrát. A to zejména v případě, že máte možnost při deštivém počasí truhlíky schovat pod střechu.

Kedlubny patří mezi rané plodiny a jsou tedy jednou z prvních zelenin, kterou si můžete zasadit čí zasít a sklízet. Bez problémů se urodí na vašem balkoně v PiLNÉM TRUHLÍKU. Nejranější druhy mají vegetační dobu necelé dva měsíce, takže sklízet můžeme jako předplodinu ještě na jaře! 

Mají rády prohnojenou půdu, ale přihnojování během vegetace není nutné. Důležitá věc je prostor - kedlubna by kolem sebe měla mít alespoň 25 cm. Proto doporučujeme PiLNÉ TRUHLÍKY větších velikostí - Berberis XL UNO a XL DUO, Bergamot L, XL a XXL.

Aby byla kedlubna dobrá a šťavnatá, musí růst poměrně rychle. Proto bychom se měli vyvarovat velmi nízkých teplot na počátku pěstování a velmi vysokých na konci. Další podmínka bránící nechtěnému zdřevnatění je vyrovnaný vláhový režim - samozavlažovací truhlík je pro ně tedy ideální.

Pro někoho je možná překvapivý fakt, že pro kedlubny je důležitá hloubka zasazení. Pokud sázíte předpěstované sazenice, tak na rozdíl třeba od rajčat není žádoucí je sázet hlouběji než při předpěstování.  

Vegetační doba pórku patří mezi ty delší a pohybuje se mezi 150 a 200 dny. Je tedy dobré ho v domácích podmínkách předpěstovat již od února a jakmile nastane teplejší počasí, truhlík přesunout ven. Je to plodina odolná vůči mrazům, a dokonce i škůdcům a chorobám. Pórek sklízíme jakmile dosáhne průměru cca 3 cm - pak se zvyšuje riziko vyššího obsahu tuhých vláken. Pórek sázíme vždy asi 15 centimetrů od sebe. Využít můžete tedy jakýkoli z našich PiLNÝCH TRUHLÍKŮ.

Jedná se o nutričně velmi hodnotnou rostlinu obsahující řadu minerálních látek, vitaminů a esenciálních látek. Pórek je vhodné také pěstovat spolu s jahodami či saláty. 

Pór je náročnější na obsah živin v půdě a vydatnou, pravidelnou závlahu, a to hlavně v počátcích růstu. Chladnější oblasti mu však nevadí. Během vegetace ho přihnojujeme plnými hnojivy jako je například cererit, který je součástí našeho Hnojiva na vše.

Česnek je plodina nenáročná k pěstování. V PiLNÉM TRUHLÍKU můžete pěstovat klasicky jako na záhoně - podle odrůdy zasadit do kvalitního substrátu buď na konci podzimu, těsně před příchodem mrazů, nebo pak na jaře, silné a ideálně v Sulce namořené stroužky. Truhlík samozřejmě po celou dobu necháme venku, abychom sadbě poskytli přirozené podmínky. 

Půda by měla být bohatá na vápník, takže náš substrát vyhnojený dolomitem je to, co česnek potřebuje. Pozor bychom si měli dát na přehnojování dusíkem. Jednotlivé stroužky by od sebe měly být vzdáleny alespoň 10 cm.

Česneku se nejlépe daří v úrodných a hlubokých půdách, PiLNÉ TRUHLÍKY jsou však dostatečně hluboké všechny, můžete si vybrat.. Podle odrůdy česneku sklízíme za 16-36 týdnů od výsadby.

Pokud se rozhodnete pro pěstování mrkve v PiLNÉM TRUHLÍKU, určitě volte ty nejhlubší, tedy Bergamot XXL nebo Berberis UNO či DUO. Náš vzdušný propustný substrát jí bude vyhovovat, kořeny snadno mohou sílit směrem dolů. Také si zcela jistě oblíbí mírně vlhkou, ale nepřelitou půdu, kterou zajišťuje samozavlažovací princip PiLNÉHO TRUHLÍKU.

Mrkev vysejte dle návodu pro danou odrůdu. Pokud jste příznivcem bezezbytkového zahradničení, určitě při jejím jednocení nadbytečné rostlinky nevyhazujte a vyzkoušejte pesto z mrkvové natě, je výborné! 

 Vegetační doba mrkve je zhruba 4 měsíce, takže je potřeba s ní počítat jako s hlavní plodinou.

Cibule má ráda přímé slunce a dostatečně zavlaženou půdu - opět ideální plodina pro PiLNÝ TRUHLÍK. Dostatečný pohyb vzduchu pomáhá předejít onemocnění listů. Pokud tedy máte možnost, PiLNÝ TRUHLÍK umístěte na balkón či na terasu. Sazečky dávejte vždy asi 10 cm od sebe.

Cibule sazečka/bajkalská se dá sklízet i pro nať, kterou můžete využívat do polévek, do salátů nebo jen na chléb s máslem. Cibuli z podzimního výsevu sklízíme většinou jako mladou cibulku s natí už na jaře, cibuli pěstovanou ze sazečky sklízíme většinou v červenci a není moc vhodné ji skladovat, pokud zaséváme napřímo na jaře, sklízíme až v druhé půlce léta, někdy až v září. 

Škůdci a choroby

Proti chorobám a škůdcům, které nejčastěji napadají cibuli ji uchráníme hlavně tím, že zasadíme do kvalitního substrátu a že cibulky před sázením namoříme. Pak už nám zbydou jen mšice a před těmi je opět ideální se chránit kvalitním přírodním postřikem. 

Cibuli můžete do jednoho truhlíku dát s mrkví, petrželí, salátem, kedlubnou, rajčaty nebo okurkami, vždy ale berte v úvahu velikost plodin a truhlíku!

PiLNÝ TRUHLÍK vám v pohodlí domova zaručí přísun čerstvých voňavých bylinek po celý rok. Nabízí se využití některých truhlíků ze SLIM kategorie - Berberis SLIM M, L, XL a Bergamot SLIM M, L a XL. a umístění na parapet. Některé bylinky jsou větší a rozměry spíše připomínají keř, třeba rozmarýn, tymián, šalvěj a oregano. Choulostivější, především pokud jsou vystaveny vysokým teplotám, jsou kopr, petržel, koriandr a pažitka. Pokud budete v PiLNÉM TRUHLÍKU pěstovat levanduli nebo mátu, ubráníte se alespoň jejich nechtěné invazi do zahrady. Bylinky plodí tak dlouho, dokud je prořezáváte. Můžete také zkusit pěstovat bylinky s hlavními plodinami, třeba bazalka se výborně hodí k rajčeti, a to nejen na talíři. Hodí se i k paprikám, okurkám či cuketám, měsíček podporuje rajčata a salát. Pokud si chcete do jednoho PiLNÉHO TRUHLÍKU zasadit více druhů bylinek, hodí se k sobě tymián, šalvěj, rozmarýn, estragon a bazalka. Do jiného truhlíku zase petržel, pažitka, kopr, koriandr, libeček a máta.

Můžete je používat čerstvé, nebo je usušit. Pro začátek si zvolte méně náročné bylinky, doporučujeme například pažitku, petržel, bazalku či majoránku. Polostín zvládá např. pažitka, bazalka, máta a meduňka.

Škůdci a choroby

Škůdci a choroby se většinou bylinkám vyhýbají pro jejich výrazné aroma, výjimkou jsou samozřejmě mšice. Použití chemie je zde z pochopitelných důvodů zapovězeno, vhodné je využití insekticidů na přírodní bázi. Bylinky není nutné hnojit.