Co přesně myslíme pod pojmem salát? Třeba všechny rostliny, ze kterých se dá udělat skvělý čerstvý zelený salát plný vitamínů. Velkou skupinou jsou saláty pro nejmladší lístky „baby leaves“, řepa salátová, špenát, polníček, rukola, mangold, dubáček, ale třeba i řeřicha. A pak tu máme "hlávkové" saláty, které se sklízejí až po vytvoření "hlávky" - tedy třeba ledový salát, čekanka, římský salát, či klasický hlávkový salát, který známe z dětství.
Domácí právě utržený salát bude vždy čerstvější, než ten koupený. A jeho pěstování doma je velmi snadné! Stačí vám truhlík o hloubce i šířce minimálně 15 cm.
Pěstujeme-li ze semínek, je třeba je zasít asi půl centimetru hluboko a v rozestupech cca 10-15 centimetrů. Salát má rád hodně vody a preferuje spíše chladnější počasí. Slunce je pro něj důležité, ale letní prudký žár ho může spálit. Pokud si ho budete chtít vypěstovat v létě, je možně, že mu budete muset najít nějaké stinné místo. Lichořeřišnice blízko salátů pomůže uchránit saláty před mšicemi. Ideální místo je na západ, aby na salát dopadaly až odpolední paprsky. Zálivka je vhodná ke kořenům spíš než na listy - s tím si ale v našem samozavložovacím truhlíku nemusíte lámat hlavu.
Pro PiLNÉ TRUHLÍKY doporučujeme odrůdy spíše celoročních salátů, které můžete průběžně sklízet po celý rok. Patří sem takzvaný dubáček, nebo třeba rukola či polníček,. I ledový nebo římský salát lze sklízet postupným otrháváním, jen je třeba dávat pozor, abychom nepoškodili srdíčko. Už po šesti týdnech můžete začít s postupným otrháváním listů, které dorůstají.
Poslední dobou je na vzestupu pěstování tzv. baby leafes, kdy se saláty nasejí hustě a nenechává se dozrát celá hlávka (což někdy může trvat až 110 dní). Listy se sklízejí už za 35-40 dnů po vysetí a jsou šťavnaté, křehké a chutné. Tento výsev se provádí v truhlíku na široko, ne v řádku a je možné si takto vypěstovat saláty až třikrát za sebou. Mezi setími je vhodné substrát mírně přihnojit. Po třetí sklizni bude třeba substrát vyměnit, neboť bude pravděpodobně prorostlý kořeny.
Škůdci a choroby
Největším nepřítelem salátů jsou slimáci. Umístěte tedy truhlíky tam, kde na ně nebudou moci. Případně okolí truhlíků ochraňte osvědčenými prostředky - ať těmi průmyslovými, nebo přírodními jako je sůl nebo drcené skořápky. Druhou hrozbou jsou savé mšice nebo molice, a ty se dostanou i na balkón. Na trhu je opět poměrně široká škála přípravků - od chemických až po čistě přírodní například na bázi olejů, které jsou pro listové saláty určitě mnohem vhodnější.
A jeden typ na konec - salát je lepší sklízet vždy k večeru. Salát stejně jako třeba ředkvičky hromadí přes noc dusičnany, které jsou pro člověka v nadbytečném množství nezdravé. V průběhu dne jsou však světlem odbourávány. Kromě toho je obsah vitamínů na konci dne nejvyšší.
