Jak pěstovat RAJČATA?

Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších plodin pro domácí pěstování. Rozdíl mezi kupovanými a domácími je asi v rámci zeleniny nejvýraznější. Pěstování rajčat se přitom vůbec nemusíte bát, stačí dodržet základní pravidla a pak už budete jen sklízet a sklízet.

 Ideální způsob pěstování rajčat je v samozavlažovacím truhlíku. Proč? 

Rajčata potřebují stálý a vydatný přísun vody od kořenů. A naopak nemají ráda zalévání na list, hrozí pak vyšší možnost výskytu plísňových onemocnění. Takže systém samozavlažování, kdy si kořeny berou ze zásobníku přesně tolik vody, kolik potřebují, je pro ně ideální. Vodu bychom neměli nikdy nechat v zásobníku vyschnout.

Rajčata milují teplo a světlo. Truhlík, obzvláště je-li na kolečkách, můžete umístit i přemisťovat podle potřeb rostlin. Ideální je jižní nebo jihozápadní fasáda domu, teras a apod., která je navíc ještě alespoň částečně zastřešená. Důležitou součástí truhlíku pro rajčata je podpora rostlin (tady), kterou určitě doporučujeme přikoupit. 

 Rajčata mají rády kvalitní a bohatou výživu

Důležitý je vzdušný substrát na bázi rašeliny, ideálně s příměsí dolomitu, který dodá potřebný vápník a hořčík působící proti hnilobě pupků. Naopak vyhnout bychom se měli jílu a písku. Důležité je, aby rajčata měla dostatek živin během celého procesu růstu a zrání. Ty nejsnáze zajistíme kvalitním hnojivem s vysokým podílem dusíku, fosforu a zejména draslíku. Součástí PiLNÉHO TRUHLÍKU je kvalitní substrát s jemně mletým dolomitem a speciální hnojivo na rajčata s dlouhodobým účinkem si můžete na jedno kliknutí přikoupit.  

 Sazeničky nebo ze semínek? 

Pokud si chcete předpěstovat vlastní sazeničky rajčat ze semínek, není to těžké. Stačí si pořídit Sadu pro předpěstování, která v kombinaci s truhlíkem Berberis funguje jako samozavlažovací jednotka. Semínka se vysévají v březnu.

Pokud se na to necítíte, nebo doma nemáte dostatečné teplo a světlo, raději si kupte silné sazeničky v ověřeném zahradnictví. Případně pokud víte o někom, kdy si předpěstovává sazeničky sám, můžete se s ním domluvit, určitě bude mít několik sazenic navíc.

 Kdy s rajčaty ven?

Rajčata jsou zejména v raných fázích růstu choulostivá a nedělá jim dobře mráz ani chlad. Proto je důležité vysadit je ven až když nehrozí přízemní mrazíky. To je zpravidla po tzv. Ledových mužích (Pankrác, Servác, Bonifác – období mezi 12. a 14. květnem), tedy v druhé polovině května. 

Pokud jste si pořídili sazenice moc brzo a původní nádoby jsou jim příliš malé, určitě je můžete přesadit do vhodné verze PiLNÉHO TRUHLÍKU a v chladnější části bytu je nechat otužovat. Pozor však na dostatek světla - pokud by ho měly nedostatek, hnaly by příliš rychle do výšky,  byly by příliš křehké a mohly by se snadno zlomit. Pro varianty PiLNÉHO TRUHLÍKU Berberis UNO nebo DUO nabízíme i pěstební poklop, kterým snadno změníte truhlík v malý pařník a pak můžete rajčata otužovat i venku.

Jak správně zasadit sazeničku rajčat do PiLNÉHO TRUHLÍKU? 

Vždy sázejte rajče do prohnojeného substrátu. Sazeničku rajčete zasaďte hluboko do květináče naležato tak, aby byla pod zemí i část stonku. Ten pak zakoření a rostlina bude mít bohatý kořenový systém. Pokud budete sázet velká tyčkovitá rajčata, nezapomeňte do truhlíku nejdříve umístit oporu. Vázání poté provádějte materiálem bez ostrých hran, stonek by to mohlo poškodit. 

Jak o rajčata pečovat během vegetace?

Pokud jste splnili vše výše uvedené, máte z většího vyhráno. 

Zopakujme si to: 

• zasadili jste je do kvalitního prohnojeného substrátu s vhodným dlouho působícím hnojivem …
• … na světlé teplé místo, ideálně částečně zastřešené,
• pravidelně doplňujete zásobník vody samozavlažovacího truhlíku (při vyschnutí substrátu mohou plody praskat) a
• přežili jste jarní mrazíky. 

Nyní je potřeba věnovat se samotným rostlinám podle jejich druhu. 

Začněme tím jednodušším: divoká, keříčková či balkonová rajčata již nevyžadují další péči a můžete je nechat růst, jak se jim zlíbí. Menší druhy ani nebudou potřebovat podporu. Rostliny tvoří keříky, které průběžně plodí až do podzimu. 

 Tyčková rajčata naopak vyžadují zaštipování a vyvazování. 

Zaštipování znamená vylamování bočních výhonů (zálistků) v paždí listů a je důležité proto, že tím posilujete vitalitu hlavní rostliny a podporujete úrodu plodů. Košatá rostlina sice vypadá krásně a nasadí hodně květů. Ty však přejdou v malé plody, které nebudou stíhat dozrát. Zálistky zaštipujeme průběžně - v době rozjeté vegetace i několikrát týdně.

Vyvazování znamená křehké rychle rostoucí rostliny průběžně přivazovat k opoře, aby se vahou plodů nebo poryvy větru nelámaly. Na vyvazování použijte vhodný provázek, který stonek nepoškodí a nezaškrtí.

Pilný truhlík Berberis UNO a DUO mají ve dně otvor pro zasunutí umístění tyčkové opěry, která vám umožní pohodlné vyvazování rajčete. Tyčku je ale dobré umístit do truhlíku ještě naplněním substrátem. 

Pokud jste si zakoupili kruhové postupně nastavovatelné opory, stačí je umístit do truhlíku až v okamžiku prvního vyvazování. 

 Kdy budu sklízet?

Vegetační doba rajčat je asi 65-130 dní po výsevu semínka, podle druhu rajčete. Pokud kupujete již vzrostlou sazenici, počítejte s úrodou v našich klimatických podmínkách zhruba za 2 měsíce od výsadby, opět podle druhu. Ty nejranější mohou zrát již koncem června, ale u pozdních se poslední plody dají sklízet ještě v říjnu. 

Pokud jste se rozhodli vypěstovat sazeničky ze semínek, vhodná doba na výsev je během března. Výsev neuspěchávejte, při příliš brzkém výsevu se rostliny díky nedostatku světla mohou příliš vytáhnout a lámat. Takže zasejete-li na Josefa, budete pořád v limitu. 

Choroby a škůdci 

A nyní k méně příjemným věcem. Co se týče hmyzu, jsou rajčata téměř v bezpečí, snad jen pozor na mšice. 

Asi nejhorším nepřítelem je plíseň bramborová, ta spolehlivě rajčatovou úrodu ukončí. Můžete jí však předcházet, pokud budete pěstovat rajčata odolná proti plísni, to jsou hybridní odrůdy označené F1, nehybridní potom například Matina a Stupické polní rané. Přivolávačem  plísně jsou mokré listy - je tedy je důležité, aby si rostliny braly vlhkost kořeny. To je u samozavlažovacích truhlíků samozřejmost. 

Ideální je pěstovat rajčata pod střechou, ale s přístupem světla. Pokud nemáte možnost je mít stále mimo případný déšť, naše truhlíky s kolečky vám mohou usnadnit jejich případné přesunutí z deště a poté zpět na slunce.

Dalším problémem, kterému se ale dá snadno předcházet, je nedostatečné nebo nevyvážené množství živin. Rajčata, stejně jako papriky, jsou plodiny náročné na živiny. Pokud jich nemají dostatek, keříky jsou slabé, málo plodí a listy bývají poškozené. Proto je potřeba živiny pravidelně doplňovat. 

Všechny prvky musejí být ve vhodném poměru - zejména ty N - P - K. 

Nedostatek dusíku (N) způsobuje pomalý růst a žloutnoucí listy. Dusík je klíčový pro buněčný růst rajčatových keřů a vytváření chlorofylu. Naopak jeho převaha způsobí menší příjem ostatních prvků, rostlina sice nabírá zelenou hmotu, ale kořenový systém se nerozvíjí a špatně nasazuje na květ a plod. 

Fosfor (P) je důležitý pro rozvoj kořenového systému rajčete a pro zrání plodů. Nedostatek fosforu se projevuje nedostatečným růstem, listy mají zelenomodrý nádech a květy o plody se objevují pozdě a v malém množství.

Nedostatek draslíku (K) se projevuje na růstu květů a plodů. Při jeho nedostatku mají rajčata malé výnosy, starší listy hnědnou a kroutí se.

Nedostatek horčíku (Mg) nebo železa (Fe) způsobuje tzv. chlorózu neboli bledničku, která se projevuje tak, že listy začnou ztrácet barvu mezi žilkami.

Rajčata potřebují v malém množství i další prvky jako je měď, zinek, síra, mangan nebo bór. Jejich nedostatek může být rovněž příčinou výše zmíněné chlorózy rajčat. 

Častým problémem je černání pupku rajčete, který signalizuje poruchu ve výživě rostliny - nedostatek vápníku v jeho vstřebatelné formě. Postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Na rozdíl od plísně bramborové je to řešitelný problém - postižená rajčata sice již nezachráníte a je potřeba je odstranit. Pokud ale rostliny ošetříte přípravky pro výživu vápníkem postřikem na list, rostlina může nadále dávat zdravé plody. My tomuto problému předcházíme tím, že Pilný truhlík obsahuje již provápněný substrát s jemně drceným dolomitem. Při vápnění je totiž důležité se vyhnout současnému používání vápníku s jinými, zejména fosforečnými hnojivy. Přidáním dolomitu do substrátu až v průběhu vegetace může vést k chemické reakci, kdy rostliny ztratí přístup k dusíku a fosforu.